Není málo času, který máme, ale mnoho času, který nevyužijeme.
Přátelství má být věčné, nenávist pomíjející.
Jak poznáte, že jste opravdu staří?

Když budete v učebnicích dějepisu nacházet věci, které si pamatujete z novin.
Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází.
Není málo času, který máme, ale mnoho času, který nevyužijeme.
Pravé přátelství je rostlinka, která roste pomalu, musí podstoupit a vydržet mnohé rány a nepřízně osudu, než si zaslouží své jméno.
Mnohý ti dá radu, jak přeplavat moře, ale málokterý tě vytáhne z louže.
Kdo hledá přátele bez chyby, zůstane bez přítele.
Člověk si nemá stýskat na svou dobu, ano, doba je zlá, ale jsme tady, abychom ji zlepšili.

ČSSZ - nejčastější problémy a jejich řešení

V nejbližší době chci požádat o starobní důchod. Nemohu však najít maturitní vysvědčení. Škola, kterou jsem tehdy studoval na Slovensku, zanikla. Postačí předložit vysokoškolský diplom, osvědčující, že jsem ukončil vysokou školu. Popřípadě jakým náhradním dokladem mohu prokázat studium na střední škole?

K prokázání doby studia pro účely důchodového pojištění lze použít:

  • školní vysvědčení (stačí závěrečné vysvědčení vydané v posledním roce studia) nebo potvrzení o návštěvě školy s uvedením doby od-do,
  • doklad o studiu na vysoké škole (případně na vyšší odborné škole), který je současně dokladem pro zápočet studia na střední škole - pokud tato střední škola je předpokladem pro přijetí na vysokou školu (vyšší odbornou školu),
  • výpis z archivu v těch případech, kdy škola byla zrušena a není-li vysvědčení,
  • v případě, že občan nemá výše uvedené doklady a nemůže si náhradní doklady opatřit, lze zcela výjimečně tuto dobu prokázat i prohlášením ověřeným dvěmi hodnověrnými svědky (na tiskopisu ČSSZ 89 119 0 „Prohlášení o dobách zaměstnání“).

Co mám dělat, když nesouhlasím s výší důchodu?

Na jak vysoký starobní důchod máte nárok se dozvíte z písemného rozhodnutí, které posílá ČSSZ. Pokud s ním nesouhlasíte, obraťte se na ČSSZ. Zjistí-li, že dostáváte nižší nebo vyšší důchod, než vám náleží, důchod upraví. Odvolání proti rozhodnutí ČSSZ o přiznání starobního důchodu podat nelze, můžete však uplatnit žalobu, kterou pak řeší soud.

Mění se v závislosti na věku výše starobního důchodu?

Ano, ale pouze u lidí, kteří se dožijí 100 let. Těm se procentní výměra důchodu zvyšuje o 2 000 korun měsíčně. Jedná se o finanční příspěvek, který slouží k pokrytí zvýšených životních nákladů souvisejících se stářím.

Je možné, aby například člen rodiny mohl vyzvednout na poště důchod příbuzného, který je v nemocnici?

Pokud chce příbuzný vyzvednout důchod za nemocného důchodce, musí požádat obecní úřad v místě bydliště důchodce, aby ho ustanovil tzv. zvláštním příjemcem. Obecní úřad je povinen této žádosti vyhovět v případě, že si důchodce není schopen důchod sám vyzvednout. Důchodce s tím musí souhlasit.
Pokud by byl důchodce dlouhodobě hospitalizován, pošta mu pošle důchod do nemocnice. Důchod může být také po dobu 3 měsíců uložen na poště, po uzdravení si jej může důchodce sám vyzvednout.

Komu náleží starobní důchod po úmrtí?

Pokud nastane situace, kdy důchodce zemřel a nemohl mu být vyplacen důchod v řádném výplatním termínu, pak nevyplacený důchod, který náležel ke dni úmrtí, se vyplatí postupně manželovi, manželce, dětem, anebo rodičům. To však pouze v případě, že tito pozůstalí žili s důchodcem v době jeho úmrtí v domácnosti. Podmínka soužití nemusí být splněna u dětí, které mají po zemřelém nárok na sirotčí důchod. V těchto případech důchod není předmětem pozůstalostního řízení. Stává se jím pouze tehdy, neexistují-li výše uvedení pozůstalí.
Během pozůstalostního řízení je třeba informovat notáře o nedoplatku, který ČSSZ eviduje. Notář potom učiní dotaz na ČSSZ, aby nedoplatek potvrdila. Pak rozhodne v rámci pozůstalostního řízení, komu z dědiců bude částka vyplacena a sdělí toto rozhodnutí ČSSZ. Ta potom zašle složenkou uvedenou částku oprávněnému.

Příklad výplaty starobního důchodu po úmrtí
Ženu hospitalizovali v nemocnici. Nemohla tak 18. února, tj. v den splatnosti, převzít důchod, který dostávala v hotovosti. Zůstal tedy na pobočce České pošty. Žena 20. února zemřela. Neměla manžela, děti ani rodiče. Náleží jiným pozůstalým důchod po této ženě?
Náleží, ale pouze nevyplacená důchodová splátka za únor, další už nikoliv. Notář po skončení dědického řízení pošle ČSSZ vyrozumění o tom, kdo z dědiců má na důchod po zemřelé nárok. ČSSZ mu pak pošle stanovenou částku složenkou.

Zdaňuje se starobní důchod?

Dani z příjmu podléhá v roce 2007 ta část důchodu, která za kalendářní rok 2006 přesáhla částku 198 000 Kč (tj. byla nad 16 500 Kč měsíčně). Do této částky se započítává i případný souběžný pozůstalostní důchod. V takovém případě musí důchodce podat vždy do 31. března následujícího kalendářního roku daňové přiznání na příslušném finančním úřadě a částku daně z příjmů zaplatit.

Co se předkládá při podávání žádosti o starobní, plný invalidní či částečný invalidní důchod?

  1. Občanský průkaz (u cizinců pas či povolení k pobytu).
  2. Doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném) přicházejí-li v úvahu.
  3. Při sepisování žádosti uvádí občan údaje o dobách pojištění od ukončení povinné školní docházky do současné doby. Pokud je mu z předstihového řízení, vyvolaného v minulosti v období do 31. 12. 2005 zaměstnavatelem, nebo z informativního osobního listu důchodového pojištění, který si sám vyžádal známo, že některá období jeho výdělečné činnosti v evidenci ČSSZ chybí, předkládá náhradní doklady prokazující tuto chybějící dobu (potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, čestné prohlášení nejméně dvou svědků a žadatele o důchod, atp.), případně alespoň uvádí přesnou adresu svých tehdejších zaměstnavatelů s tím, že došetření následně provede sám orgán sociálního zabezpečení.
  4. Bylo-li žadateli o důchod v minulosti vydáno rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, případně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let (od 1. 1. 2007 péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II, III a IV, od 1. 1. 2008 i o péči o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni I, jde-li o dítě do 10 let věku), uvede občan do žádosti dobu výkonu této péče.
  5. Muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby, popřípadě v žádosti uvádějí zda a na jaké období jim bylo vydáno rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o dítě do 4 let věku.
  6. Ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí pro snížení věkové hranice nebo pro zhodnocení doby péče o dítě (rodné listy dětí i osvojených nebo dětí, které převzaly do péče nahrazující péči rodičů; jde-li o osvojené dítě, je třeba předložit doklad o datu osvojení, jde-li o dítě, které žena převzala do péče nahrazující péči rodičů, při níž dítě na ni bylo převážně odkázáno výživou, kterou mu ze závažných důvodů nemohli zajistit jeho rodiče, je nutné toto prokázat věrohodným dokladem, například potvrzením orgánu péče o rodinu a dítě příslušného okresního úřadu). Jde-li o dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu, nebo zemřel-li druhý rodič dítěte, je nutné předložit toto rozhodnutí soudu nebo úmrtní list matky a oddací list o uzavření sňatku mezi žadatelkou a otcem dítěte.
  7. Potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), přichází-li v úvahu.
  8. Muži i ženy pečující po 30. 6. 2007 o děti do 4 let věku, prokazují dobu této péče formou čestného prohlášení, které je třeba ve smyslu ust. § 85 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb., učinit na OSSZ/PSSZ/MSSZ při sepisování žádosti o důchod a to na předepsaném tiskopise (péče je přitom započitatelná tomu z rodičů, který zajišťoval péči o dítě ve větším rozsahu).
  9. Potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996, přichází-li v úvahu.
  10. V případě, že občan požaduje výplatu důchodu poukazovat na účet u peněžního ústavu, je nutno k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet (na vlastní účet nebo na účet manžela/ky). Tiskopisy jsou k dispozici zde: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/D7DDDF59-0C84-4A63-8246-145D7A61ACD1/0/89_111_2.doc  nebo u peněžního ústavu, případně si je lze vyzvednout na kterékoli OSSZ/PSSZ/MSSZ.
  11. Vykonával-li občan zaměstnání v cizině, předkládá o tomto svém zaměstnání doklady, které vlastní a zároveň v žádosti uvádí název a adresu cizozemského nositele pojištění a cizozemské číslo pojištění.
  12. K žádosti je rovněž nutno předložit evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání. Tento evidenční list předkládá zaměstnavatel na vyžádání OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Co se předkládá při podání žádosti o pozůstalostní dávku (důchod vdovský, vdovecký a sirotčí), pokud již zemřelá osoba pobírala důchod

  1. Občanský průkaz (u cizinců pas či povolení k pobytu).
  2. Úmrtní list zesnulého.
  3.  Oddací list (při žádosti o vdovský/vdovecký důchod).
  4. Rodné listy dětí (při žádosti o sirotčí důchod).
  5. Potvrzení o studiu (při žádosti o sirotčí důchod, pokud již dítě dokončilo povinnou školní docházku).

Nepobírala-li osoba, po níž je žádáno o pozůstalostní dávku, dosud vlastní důchod, předkládá pozůstalá osoba ještě veškeré doklady (týkající se zesnulé/ho), které se předkládají k žádosti o starobní, případně invalidní důchod.

Jaké jsou možnosti dobrovolné účasti na DP?

Zákon o důchodovém pojištění upravuje institut dobrovolného důchodového pojištění proto, aby osoba měla možnost zajistit si účast na důchodovém pojištění i v období, kdy objektivně nespadá do žádné kategorie povinně pojištěných osob (ust. § 5 zákona č. 155/1995 Sb.). Za tím účelem zákon stanoví taxativně důvody dobrovolného pojištění a též zvláštní podmínky vztahující se jednotlivě ke každému z nich. Dobrovolného důchodového pojištění tak může být účastna osoba starší 18 let, jestliže na místně příslušné OSSZ podala přihlášku k účasti na pojištění, a to
z důvodu:

  • vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jí po dobu této evidence nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; z tohoto důvodu je možno přihlásit se k dobrovolné účastni na důchodovém pojištění též za kteroukoliv dobu přede dnem podání přihlášky, nejdříve však k 1. 1. 1996,
  • soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, s výjimkou doby prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let; z tohoto důvodu je možno přihlásit se k dobrovolné účastni na důchodovém pojištění též za kteroukoliv dobu přede dnem podání přihlášky, nejdříve však ke dni 1. 1. 1996,
  • výdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, pokud se jedná o výkon zaměstnání, výkon práce člena družstva pro družstvo mimo pracovněprávní vztah, popř. samostatnou výdělečnou činnost; za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na důchodovém pojištění z tohoto důvodu možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem,
  • výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací podle zákona č. 198/2002 Sb.; za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na důchodovém pojištění z tohoto důvodu možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem.

Dobrovolná účast na pojištění z důvodů uvedených pod písmeny a) – d) může trvat neomezeně dlouho.

K dobrovolné účasti na důchodovém pojištění je možno se přihlásit též z jiného než zákonem kvalifikovaného důvodu (tzv. účast bez uvedení důvodu). V tomto případě však platí, že účast na důchodovém pojištění je možná nejvýše v rozsahu 10 let. Za dobu přede dnem podání přihlášky je pak účast na důchodovém pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem.

Kde dohledám a jak prokážu chybějící doby pojištění? Kde mohu došetřit dobu pojištění, kterou nemám uvedenu na IOLDP?

„Chybějící dobou pojištění“ se rozumí taková doba pojištění, která sice byla osobou řádně získána, ale chybí o ní záznam v evidenci ČSSZ, bez něhož nelze takovou dobu osobě zhodnotit pro účely nároku a výše dávky důchodového pojištění. K informování občana o záznamech v evidencích ČSSZ slouží tzv. informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), o jehož vyhotovení a zaslání může každý ČSSZ požádat podle § 40a zákona č. 582/1991 Sb. Způsob dohledávání a prokazování se pak liší v závislosti na tom, z jakého titulu (ve smyslu ust. § 5 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) byla doba pojištění získána.

V této souvislosti nastává nejčastěji problém s prokázáním doby zaměstnání a to z důvodu nesplnění povinnosti zaměstnavatele vyhotovit řádně a včas za svého zaměstnance evidenční list důchodového pojištění (ELDP) a odeslat jej ČSSZ. Zjistí-li osoba z IOLDP, že v evidenci ČSSZ chybí záznam o době jejího zaměstnání, může se nejprve obrátit na tehdejšího zaměstnavatele aby dodatečně svoji povinnost vyhotovit ELDP splnil. Může též požádat místně příslušnou OSSZ, aby ve smyslu ust. 6 odst. 4 písm. u) zákona č. 582/1991 Sb. převzala na sebe plnění povinnosti zaměstnavatele v tomto smyslu a vyhotovení ELDP sama zajistila. Nepodaří-li se ani tímto způsobem dobu zaměstnání prokázat, mohou za důkaz posloužit jakékoli náhradní doklady (např. pracovní smlouvy, potvrzení zaměstnavatele, výplatní pásky z daného období, kopie mzdových listů atp.) má-li je pojištěnec k dispozici. K prokázání doby pojištění (nikoliv výše příjmů) lze použít též čestného prohlášení žadatele o důchod a nejméně dvou svědků. Tyto náhradní doklady se předkládají až v rámci řízení o důchod.

Co se týče prokazování neevidovaných dob pojištění z jiných titulů (studium, vojenská služba, péče o dítě atp.), doporučuje se osobám obrátit se s žádostí o podrobnější informaci na místně příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Jaké doklady je nutno doložit pro prokázání výdělečné činnosti v souvislosti s dobou důchodového pojištění?

Při podávání žádosti o důchod zásadně není třeba předkládat žádné doklady o těchto skutečnostech, neboť by o nich již měly existovat záznamy v evidencích ČSSZ, které jsou vedeny průběžně během života pojištěnce. V případě problému s úplností evidence ČSSZ bude občan informován individuálně jak postupovat.

Je výhodnější žádat o důchod do konce roku nebo až po Novém roce?

Na tuto často kladenou otázku nelze dát jednoznačnou odpověď. Výše důchodu závisí na parametrech, ze kterých je důchod vypočítáván. Tyto parametry jsou stanoveny jednak všeobecně (vzorec pro výpočet důchodu, redukční hranice apod.), přihlíží se však též ke specifikům jednotlivých pojištěnců (délka doby pojištění, výše výdělků za rozhodné období). Lze zobecnit, že většinou je (v důsledku posunutí redukčních hranic směrem nahoru) finančně výhodnější nechat si přiznat důchod „až po Novém roce“. Žádost je možno podat s až tříměsíčním předstihem.

Kdo posuzuje, zda zdravotní stav osoby odpovídá plné nebo částečné invaliditě? Vydává se o této skutečnosti samostatné rozhodnutí?

Otázku, zda zdravotní stav osoby odpovídá plné nebo částečné invaliditě je v prvním stupni oprávněn a povinen posuzovat výlučně lékař referátu lékařské posudkové služby pověřený posuzováním zdravotního stavu pro příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ. Eventuelní přezkum těchto posudků pak spadá do působnosti Posudkové komise MPSV. Co se týče vydávání správního rozhodnutí o této skutečnosti, rozlišuje právní úprava dvě varianty:

  1. Řízení zahájené účastníkem řízení podle ust. § 93 zákona č. 582/1991 Sb.
    V praxi se jedná o situaci, kdy se občan sám od sebe dostaví na OSSZ a podá žádost o částečný/plný invalidní důchod. V tomto případě je na OSSZ provedeno posouzení zdravotního stavu a posudek je spolu s žádostí o důchod odeslán do ČSSZ. ČSSZ následně rozhoduje pouze o přiznání nebo nepřiznání ČID/PID, o invaliditě jako takové není vydáváno samostatné správní rozhodnutí. Vyplývá-li z posudku, že osoba je plně/částečně invalidní (a splnila-li též podmínku potřebné doby pojištění), je-jí bez dalšího přiznán plný/částečný invalidní důchod. Vyplývá-li z posudku opak, je žádost rozhodnutím ČSSZ zamítnuta. Přezkumu svého zdravotního stavu může osoba dosáhnout pouze tak, že podá proti rozhodnutí ČSSZ žalobu k příslušnému správnímu soudu (proti rozhodnutím ČSSZ není přípustné odvolání ve správním řízení) a ten v rámci prováděného dokazování nechá přezkoumat zdravotní stav Posudkovou komisí MPSV.
  2. Řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity zahájené z moci úřední OSSZ podle ust. § 94 zákona č. 582/1991 Sb.
    Tato situace v praxi nastane, pokud zdravotní stav osoby odpovídá po delší dobu (alespoň 6 měsíců) dočasné pracovní neschopnosti a je z tohoto titulu hmotně zabezpečena z prostředků nemocenského pojištění dávkou „nemocenské“. Existuje předpoklad, že takto dlouhá pracovní neschopnost ztrácí charakter dočasnosti a stává se z ní dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mající za následek pokles schopnosti vykonávat soustavnou výdělečnou činnost (invalidita). K hmotnému zabezpečení osob invalidních (plně, částečně) slouží invalidní důchody, nikoliv nemocenské. Nedostaví-li se proto takto dlouhodobě práceneschopný občan na OSSZ/PSSZ/MSSZ k sepsání žádosti o plný/částečný invalidní důchod (viz výše ad 1), zahájí OSSZ sama řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity. V tomto řízení je lékařem OSSZ posouzen zdravotní stav osoby a na základě posudku pak OSSZ vydá správní rozhodnutí o samotné skutečnosti, zda osoba je či není invalidní a v jakém stupni. Vyplývá-li z posudku lékaře a následně z rozhodnutí OSSZ/PSSZ/MSSZ, že osoba je plně/částečně invalidní, je jí výplata nemocenského zastavena a dotyčný si může podat žádost o plný/částečný invalidní důchod, o které posléze rozhodne ČSSZ. Rozhodnutí OSSZ o plné/částečné invaliditě je přezkoumatelné – lze proti němu podat odvolání ve správním řízení k ČSSZ, která si v rámci prováděného dokazování vyžádá posudek o zdravotním stavu účastníka řízení provedený Posudkovou komisí MPSV. V tomto případě se může zdravotním stavem osoby zabývat Posudková komise MPSV ještě předtím, než je vydáno rozhodnutí ČSSZ o dávce důchodového pojištění.

Bylo mi doručeno rozhodnutí ČSSZ, kterým mi byl zamítnut částečný/plný invalidní důchod s tím, že jsem sice plně/částečně invalidní, ale nesplnil/a jsem podmínku potřebné doby pojištění – co mám dělat?

Samotná skutečnost, že zdravotní stav osoby odpovídá plné/částečné invaliditě nestačí k tomu, aby jí mohl být bez dalšího přiznán plný/částečný invalidní důchod. Systém důchodového pojištění v ČR je vybudován na pojistném principu, proto se vyžaduje, aby osoba byla pro případ této sociální události předem pojištěna, a to alespoň po určitou dobu stanovenou zákonem o důchodovém pojištění (např. jde-li o pojištěnce staršího 28 let, platí, že musel být účasten důchodového pojištění alespoň 5 let, a to v „rozhodném“ období posledních deseti let před vznikem invalidity, popř. v kterémkoliv jiném období 10 let dokončeném po vzniku invalidity).

Obdrží-li osoba rozhodnutí o obsahu uvedeném v dotazu, je vhodné nejprve zkontrolovat, zda ČSSZ při rozhodování zohlednila všechny doby pojištění, které dotyčný v „rozhodném“ období získal. Pokud ne, je třeba na tento problém ČSSZ upozornit, případně prokázat další (nezohledněné) doby pojištění (viz výše) a rozhodnutí může být následně změněno.

V případě, že doba pojištění nebyla fakticky alespoň v potřebném rozsahu získána, jedná se o vážný problém. V tomto případě nemůže být osoba okamžitě hmotně zabezpečena dávkami důchodového pojištění a bude pravděpodobně třeba obrátit se pro tyto účely na orgán poskytující dávky v hmotné nouzi (obecní úřad obce s rozšířenou působností). Těmto osobám lze též doporučit, aby se obrátily s žádostí o pomoc též na příslušnou OSSZ – ta jim poskytne informace, jak si eventuelně zajistit nárok na plný/částečný invalidní důchod v budoucnu (může být případně uvážena i možnost získání nároku podáním přihlášky k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění).

Jak mohu žádat o průkazku důchodce při nároku na slevu?

Zákon o důchodovém pojištění nezná pojem „průkaz důchodce“ a ČSSZ proto tento ani žádný podobný doklad nevydává. Průkazky důchodce vydávají pro svoje vlastní účely různé subjekty odlišné od ČSSZ, např. autodopravci, České dráhy a. s., apod. K prokázání skutečnosti, že osoba je poživatelem důchodu z důchodového pojištění většinou těmto institucím postačí předložit rozhodnutí (ČSSZ či jiného příslušného orgánu) o přiznání dávky důchodového pojištění.

V jakém předstihu se žádosti o důchod podávají?

Podle ust. § 82 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. lze žádost podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat. Je-li žádost podána v době od začátku čtvrtého do konce pátého měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat, přeruší ČSSZ řízení a pokračuje v něm z moci úřední až od prvního dne, kdy mohla být žádost podána (viz věta první). Jeli žádost podána ještě dříve, ČSSZ řízení bez dalšího zastaví.

Jsem osoba pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby - jak mi bude tato doba péče zhodnocena při výpočtu důchodu?

Doba takové péče se pro účely důchodového pojištění hodnotí jako doba pojištění, tedy obdobně jako např. doba zaměstnání nebo doba samostatné výdělečné činnosti. Osobou, o níž je pečováno, však musí být osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I mladší 10 let, popř. osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II-IV jakéhokoliv věku [ust. § 5 odst. 1 písm. s) zákona o důchodovém pojištění]. Doba péče o jiné osoby není považována za dobu důchodového pojištění. Uvedená doba péče se hodnotí plně jak pro účely nároku na důchod, tak pro účely jeho výše. Navíc, zasahuje-li do rozhodného období (období, ze kterého je zjišťována výše výpočtového základu pojištěnce), se považuje v plném rozsahu za dobu vyloučenou, tj. výdělky osoby dosažené v předchozím nebo následném období výdělečné činnosti nejsou rozmělňovány do období, kdy z důvodu péče o osobu závislou nebylo dosahováno adekvátních příjmů.

Doba této péče se prokazuje rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče s tím, že návrh na zahájení řízení lze podat nejdříve po skončení péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu, nejpozději do dvou let od skončení péče.

Kde dostanu potvrzení o pobírání důchodu, případně kopii rozhodnutí?

Potvrzení o pobírání důchodu je možno získat na požádání na místně příslušné OSSZ, případně i přímo na ČSSZ.

Jaká je možnost pojištění v době, kdy občan nevykonává žádnou výdělečnou činnost?

Samotná skutečnost, že osoba nevykonává výdělečnou činnost ještě nemusí znamenat, že není účastna důchodového pojištění. Ačkoliv důchodový systém ČR je vybudován na pojistném principu (prostředky na výplatu dávek jsou čerpány z fondu, ve kterém je shromažďováno odvedené pojistné vypočtené z příjmů osob výdělečně činných), uplatňuje se v něm též princip zabezpečovací – na některé situace se nahlíží jako na dobu účasti na pojištění, přestože za ni do systému nebylo odvedeno pojistné. Hovoříme o tzv. náhradních dobách pojištění.

Za náhradní dobu pojištění zákon o důchodovém pojištění považuje:

  1. dobu soustavné přípravy na budoucí povolání na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
  2. dobu vedení osoby v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud této osobě náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu nejvýše tří let též dobu, po kterou tato podpora nenáleží,
  3. dobu teoretické a praktické přípravy osoby se zdravotním postižením na zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,
  4. dobu výkonu vojenské služby v ozbrojených silách ČR (nejde-li o vojáky z povolání) a do roku 2004 též dobu výkonu civilní služby,
  5. dobu péče o dítě ve věku do 4 let,
  6. dobu osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I mladší 10 let a dobu osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II-IV jakéhokoliv věku, pokud spolu tyto osoby žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou,
  7.  dobu, po kterou je osoba poživatelem plného invalidního důchodu,
  8. dobu, po kterou osoba pobírá dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny.

Za těchto okolností je tedy osoba důchodově pojištěna, i když nevykonává výdělečnou činnost.

V případě, že osoba nevykonává výdělečnou činnost a není ani účastna pojištění z důvodů uvedených výše pod bodem 1 - 8, může si zajistit účast na důchodovém pojištění pouze s využitím institutu dobrovolného důchodového pojištění.

Jaký je rozdíl vzniku pracovního poměru (pracovní smlouvy) a pojistného poměru v návaznosti na chybějící dobu pojištění pro důchodové nároky?

Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Pojistný poměr u zaměstnanců v pracovním poměru vzniká až dnem skutečného vstupu do zaměstnání. Od 1. 1. 2008 se za den vstupu do zaměstnání u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnáním, za který příslušela náhrada mzdy, nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí. Vzhledem k tomu, že vznik pracovního poměru nemusí být vždy totožný se vznikem pojistného poměru, pro prokázání chybějící doby pojištění nestačí pouhé doložení pracovní smlouvy a dokladu o ukončení pracovního poměru. Pro hodnocení doby pro účely důchodového pojištění je nutné prokázat, zda uvedená doba byla dobou důchodového pojištění ve smyslu zákona o důchodovém pojištění.

Co jsou omluvené absence a vyloučené doby?

Omluvená absence, tj. omluvená nepřítomnost zaměstnance v zaměstnání z důvodů překážek v práci na straně zaměstnance je upravena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce a Nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Takovou dobou je např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let, nebo jiného člena domácnosti, doba mateřské nebo rodičovské dovolené, ale také doba potřebná na lékařské vyšetření nebo ošetření, nebo volno poskytnuté v souvislosti s přestěhováním, s uzavřením sňatku, z důvodu úmrtí v rodině atd.

Vyloučené doby upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Vyloučenými dobami jsou např. doby pobírání dávek nemocenského pojištění nahrazující příjem z výdělečné činnosti, doba pobírání plného invalidního důchodu, doba studia osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání, doba po kterou je uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce a po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, nebo podpora při rekvalifikaci, atd.

Za vyloučené doby nelze považovat doby, které se kryjí s dobou pojištění, v nichž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nebo s dobou, za kterou náležela náhrada ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) podle ustanovení zákoníku práce.

Jsem důchodově pojištěn v době studia a v době, kdy jsem veden na úřadu práce?

Ano. Konkrétně je tato problematika uvedena v § 5, odst. 1, zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Ohledně doby studia mezi důchodově pojištěné patří ty osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let.

Je však důležité, jaká forma studia to je, neboť existují určité výjimky. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání zákon považuje studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné alespoň v rozsahu takovém, který zakládá účast na pojištění, nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Mezi důchodově pojištěné jsou zařazeny i osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a to po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod.

Když požádám o důchod po novém roce, budu mít výpočet i s valorizací?

Ne. Pokud Vám bude přiznán důchod po 31. 12. 2007, výpočet s valorizací mít nebudete, jelikož valorizace se týká důchodů přiznaných do konce roku 2007. Valorizaci vyplácených důchodů od ledna 2008 konkrétně upravuje nařízení vlády č.256/2007 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2008.
V § 1 tohoto nařízení je uvedeno, o kolik se důchody budou zvyšovat.

Bude se posouvat věková hranice pro odchod do starobního důchodu?

Od počátku platnosti zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se již začal důchodový věk posouvat.  V zákoně je problematika důchodového věku upravena takto:

Důchodový věk činí:

u mužů

60 let

u žen

53 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí
54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti
55 let, pokud vychovaly 2 děti
56 let, pokud vychovaly 1 dítě
57 let

 

pokud pojištěnci dosáhli tohoto věku do 31. 12. 1995.

Pokud pojištěnci dosáhnou výše uvedených věkových hranic v období od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2012, stanoví se důchodový věk tak, že ke kalendářnímu měsíci, ve kterém pojištěnec dosáhl této hranice, se přičítají u mužů 2 kalendářní měsíce a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý rok z doby po 31. 12. 1995 do dne dosažení uvedených věkových hranic.

Pro názornost lze uvést konkrétní případ:
Žena narozená roku 1955, která vychovala 2 děti, by měla podle  původního výpočtu nárok  na odchod do důchodu v roce 2010, a to v den dosažení věku 55 let. Avšak podle nového platného výpočtu její nárok na odchod do důchodu je v den dosažení věku 60 let.

Postupné posouvání vzniku důchodového věku se zakončí do 31. 12. 2012.

Po 31. 12. 2012 bude činit důchodový věk:

u mužů

63 let

u žen

59 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí
60 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti
61 let, pokud vychovaly 2 děti
62 let, pokud vychovaly 1 dítě
63 let.

Další zvyšování důchodového věku je prozatím předmětem politických diskusí. Přehledná tabulka změn důchodových věků je uvedena na webových stránkách ČSSZ zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm

Zůstane zachována možnost dřívějšího odchodu do důchodu a za jakých podmínek a dojde-li ke změnám ve výpočtu důchodu?

O žádných zásadních změnách v oblasti důchodového pojištění prozatím nebylo rozhodnuto.

Pečuji o dítě, jaké jsou podmínky pro zápočet doby této péče při výpočtu důchodu?

Podmínkou pro zápočet doby péče o dítě je osobní péče o dítě do 4 let věku dítěte, a ta se započítává jako náhradní doba pojištění. Zákon č. 155/1995 v § 20, odst. 1 uvádí, že dítětem je pro účel tohoto zákona dítě vlastní nebo osvojené, a dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu nebo na základě dohody rodičů schválené soudem, dítě manžela, nemá-li druhý z rodičů rodičovskou zodpovědnost, a dítě manžela, zemřel-li druhý rodič dítěte nebo není-li znám. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dále dítě, jež bylo převzato do péče na základě rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo dřívějšího příslušného orgánu o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele nebo do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem.

Jaké jsou podmínky pro přiznání důchodu podmíněného dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem?

Důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem jsou dva, a to částečný invalidní důchod a plný invalidní důchod. Pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal:

  • plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na řádný starobní důchod, popřípadě, byl-li přiznán předčasný starobní důchod, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo
  • plně invalidním následkem pracovního úrazu.

Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

  • poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo
  • je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek stanoví prováděcí předpis. Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku:

  • do 20 let méně než jeden rok,
  • od 20 let do 22 let jeden rok,
  • od 22 let do 24 let dva roky,
  • od 24 let do 26 let tři roky,
  • od 26 let do 28 let čtyři roky a
  • nad 28 let pět roků.

Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku plné invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.

Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. m) a n)  z. č. 155/1995 Sb., a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky.

Pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním

  • a získal potřebnou dobu pojištění, nebo
  • následkem pracovního úrazu.

Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Ustanovení § 39  odst. 2, z. č. 155/1995 Sb. platí zde obdobně. Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí předpis. Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky stanoví prováděcí předpis. Potřebná doba pojištění pro nárok na částečný invalidní důchod se posuzuje stejně jako platného invalidního důchodu.

Budou se zvyšovat důchody? A o kolik?

Ano, důchody se zvyšovat budou. Z nařízení vlády č. 256/2007 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2008, vyplývá, že důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. 1. 2008 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. 12. 2007 tak, že:

  • základní výměra důchodu se zvyšuje o 130 Kč měsíčně,
  • procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
  • Pro úplnost lze dodat, že základní výměra důchodu byla v roce 2007 ve výši 1 570 Kč, a od 1. 1. 2008 se zvedne na 1 700 Kč.

Proč není možná výdělečná činnost u předčasného starobního důchodu a současné pobírání dávky v období do splnění věkových podmínek nároku na řádný starobní důchod?

Účelem předčasného starobního důchodu je finanční zabezpečení těch důchodců, kteří již nemají žádné příjmy z výdělečné činnosti, a dosáhli alespoň věku o 3 roky nižšího než činí důchodový věk. Z tohoto důvodu se předčasný starobní důchod po dobu výdělečné činnosti vykonávané před dosažením důchodového věku neposkytuje. Po dosažení důchodového věku se výplata předčasného starobního důchodu poskytuje za stejných podmínek jako výplata starobního důchodu přiznaného ode dne dosažení důchodového věku.

Jsem student, chystám se vycestovat do nesmluvní ciziny, jaké jsou podmínky dobrovolného důchodového pojištění?

Jste-li řádný student střední školy, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice, v souvislosti s vycestováním a dojde k přerušení studia podle příslušných právních předpisů (v případě přerušení studia přestáváte být studentem), máte možnost podat přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa svého trvalého pobytu na předepsaném tiskopisu viz zde:  http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/duchodove-pojisteni.htm Pracovnice OSSZ/PSSZ/MSSZ Vás poučí o způsobu placení pojistného a jeho minimální výši.

Jaké doklady pro důchod jsou potřeba po ukončení pracovního poměru v EU pro českého zaměstnavatele?

Bezprostředně po ukončení pracovního poměru a nástupu do zaměstnání v České republice jsou potřebné údaje, které zaměstnavatel povinně uvádí do registru pojištěnců podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Registr slouží k plnění úkolů ČSSZ vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv k provádění sociálního zabezpečení. Kromě obvyklých osobních údajů identifikujících osobu (pracovníka) se jedná zejména o název a adresu cizozemského nositele pojištění včetně cizozemského čísla pojištění, což lze doložit jakýmkoli potvrzením od zaměstnavatele nebo od nositele pojištění, kde jsou tyto údaje uvedeny.

Jiné doklady, resp. údaje o pracovní činnosti v cizině není třeba českému zaměstnavateli předkládat. Doby Vaší účasti na pojištění v cizině a případně další skutečnosti související s Vašimi budoucími důchodovými nároky by měly být evidovány příslušným nositelem pojištění a budou využity v okamžiku podání Vaší žádosti o důchod. Přesto doporučujeme uschovat si veškeré dokumenty související s dobou Vašeho pojištění v cizině.

Jaké jsou možnosti výplaty důchodu do zahraničí a naopak?

Výplata důchodu osobě bydlící v cizině může být prováděna na adresu příjemce důchodu v cizině, na osobní účet příjemce u peněžního ústavu (banky) v cizině nebo na osobní účet příjemce důchodu (účet manžela/manželky) vedeného u peněžního ústavu (banky) v České republice.

  1. Výplata důchodu na adresu v cizině
    Dávky důchodového pojištění do ciziny se vyplácejí pozadu nejvýše v tříměsíčních lhůtách po předchozím zaslání tiskopisu „Potvrzení o žití“ oprávněného (§ 116 odst. 3 zák. ČNR č. 582/1991 Sb. v platném znění). Výplata důchodu na adresu důchodce v cizině je prováděna 4x ročně vždy zpětně za příslušné čtvrtletí v měsíci březnu, červnu, září a prosinci každého kalendářního roku.
    Podmínky nároku na výplatu důchodu se ověřují 1x ročně tiskopisem „Potvrzení o žití“, který ČSSZ rozesílá v prosinci kalendářního roku na adresu příjemce důchodu v cizině. Lhůta pro vrácení vyplněného a vlastnoručně podepsaného tiskopisu je stanovena na dobu
    30 kalendářních dnů ode dne jeho doručení. Podpis příjemce důchodu musí být úředně ověřen orgánem nebo úřadem, který je k tomu zmocněn podle právních předpisů státu trvalého bydliště (např. místní úřad, nositelé sociálního pojištění, notář apod.), anebo českým zastupitelským úřadem.
  2. Výplata důchodu na účet příjemce u peněžního ústavu (banky) v cizině
    Výplata důchodu na účet u peněžního ústavu (banky) v cizině je prováděna bezhotovostním platebním stykem. V žádosti o zařízení výplaty důchodu na účet je třeba sdělit číslo účtu v mezinárodní struktuře IBAN a BIC kód banky pro SWIFT.
    Podmínky nároku na výplatu důchodu se ověřují tiskopisem „Potvrzení o žití“. Výplata důchodu na účet příjemce je prováděna vždy až na základě zaslaného „Potvrzení o žití“ a to zásadně za zpětnou dobu a pouze do konce měsíce, v němž bylo „Potvrzení o žití“ vyplněno, opatřeno datem a vlastnoručním podpisem příjemce, který musí být úředně ověřen. Podpis příjemce důchodu musí být úředně ověřen orgánem nebo úřadem, který je k tomu zmocněn podle právních předpisů státu trvalého bydliště (např. místní úřad, nositelé sociálního pojištění, notář apod.), anebo českým zastupitelským úřadem.
    Příjemce předkládá „Potvrzení o žití“ z vlastního podnětu a v časových intervalech, které si sám určí. Četnost zasílání není omezena a lze akceptovat čtvrtletní, půlroční nebo i jiný interval, doporučujeme alespoň 1x ročně.
  3. Výplata důchodu na účet příjemce důchodu (účet manžela/manželky) v České republice
    Výplata důchodu na účet u peněžního ústavu (banky) v České republice je prováděna v české měně (Kč) vždy na základě zaslaného „Potvrzení o žití“. Způsob provádění výplaty a předkládání potvrzení o žití je shodný jako při výplatě důchodu na účet u peněžního ústavu v cizině. Pokud se jedná o převod plateb cizího důchodu ze zahraničí do České republiky, doporučuje se zjistit podmínky tohoto převodu u příslušné instituce té země, která důchod vyplácí. Pro výplatu důchodů z členských států EU, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a ze států, s nimiž ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení platí, že důchod nesmí být snížen, pozastaven, odňat z důvodu, že jejich příjemce bydlí v ČR.

Kde a jakým způsobem lze získat informace o době důchodového pojištění? Co mám udělat, abych získal informativní osobní list důchodového pojištění?

Informace o době důchodového pojištění lze získat pouze na adrese: ČSSZ Křížová 25, 225 08 Praha 5. Občané mohou sami písemně požádat ČSSZ (Odbor správy údajové základny) o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění. A to formou  písemné žádosti nebo v žádosti v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. ČSSZ mu ho pošle do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení (u žen také rodné příjmení) a adresu, na kterou bude informativní osobní list zaslán. Informativní osobní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených
v evidenci ČSSZ, od roku 1986 také přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Bližší pokyny k podání žádosti o informativní osobní list důchodového pojištění jsou zveřejněn na webu ČSSZ zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/informativni-osobni-list-duchodoveho-pojisteni.htm

Jak se mohu v předstihu dozvědět, jak vysoký důchod mi bude přiznán?

Z českého důchodového pojištění se poskytují důchody starobní, plný invalidní, částečný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí. O nároku pojištěnce na tyto důchody ČSSZ rozhoduje na základě řádně vyplněné a vybavené žádosti o důchod, která byla sepsána OSSZ/PSSZ/MSSZ na předepsaném tiskopisu. Předběžné výpočty důchodů však ČSSZ neprovádí. Každý občan má možnost ČSSZ písemně požádat, aby mu vyhotovila podle své evidence informativní osobní list důchodového pojištění. Na podkladě takto získaných údajů si pak může sám, pomocí věkové kalkulačky a důchodové kalkulačky umístěné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí provést, za podmínek tam uvedených, informativní výpočet svého starobního, případně předčasného starobního důchodu.
http://www.mpsv.cz/files/clanky/3200/Duchodova_kalkulacka.xls
http://www.mpsv.cz/files/clanky/2436/Vekova_kalkulacka.xls

Lze předběžně spočítat výši krácení předčasného důchodu?

Na tuto otázku je možné podat pouze obecnou informaci o tom, jak se vypočte výše snížení procentní výměry jednotlivých typů starobních důchodů přiznaných před dosažením důchodového věku. Starobní důchod podle ust. § 31 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, který lze přiznat pojištěnci, kterému chybí do dosažení důchodového věku nejvýše tři roky, se snižuje o 0,9 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů, které se počítají ode dne jeho přiznání do dosažení důchodového věku. Starobní důchod podle ust. § 30 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění se snižuje o 1,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání tohoto důchodu do dosažení důchodového věku.

Proč nemám vyřízen důchod ani po 3 měsících ode dne podání žádosti o důchod?
Proč tak dlouho v poslední době trvá důchodové řízení, zejména vydání rozhodnutí ČSSZ – např. bez rozhodnutí ČSSZ Praha nemohou klienti, poživatelé důchodových dávek, využívat výhodných slev poskytovaných příslušným Dopravním podnikem města?
Jaké jsou lhůty pro vyřízení žádosti o důchod s mezinárodním prvkem?

Délka doby řízení o přiznání dávky důchodového pojištění je u jednotlivých pojištěnců rozdílná. Pokud ve věci žádosti o důchod není třeba zjišťovat žádné další skutečnosti rozhodné pro přiznání důchodu, stanovení jeho výše, případně zařízení jeho výplaty, je zpravidla vydáno rozhodnutí ve lhůtě kratší jednoho měsíce.

Doba od podání žádosti do dne jejího vyřízení se prodlužuje především o dobu, po kterou je nezbytné zjišťovat zpravidla u jiných subjektů skutečnosti, které mají vliv na posouzení důchodových nároků pojištěnce, jako je např. šetření doby důchodového pojištění nebo zjišťování výše dosažených vyměřovacích základů u organizací nebo v archivech atp. Negativní vliv na délku doby, po kterou je žádost o důchod vyřizována, může mít i velké množství žádostí, které v konkrétním období byly do ČSSZ doručeny a není je možné z kapacitních důvodů včas definitivně vyřídit. V takových případech, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro přiznání důchodu, je do doby vydání příslušného rozhodnutí pojištěncům poskytnuta přiměřená záloha na důchod.

Lhůty pro vyřízení žádostí o důchod s mezinárodním prvkem jsou zákonem stanoveny stejné jako u vnitrostátního řízení. Protože však dochází ve většině případů k došetřování potřebných skutečností mimo území ČR a šetření často probíhají i ve více státech , dochází k prodloužení délky doby řízení.

Proč jsem neobdržel výplatu důchodu?

Je více důvodů, např. zánik nároku na důchod, byl vydán exekuční příkaz, dochází ke změně ve výplatě důchodu a výplata důchodu je realizována mimo stanovenou splatnost důchodu, atd.

Kolik z exekuce, kterou mám na důchod, mi zbývá uhradit?

Na tento dotaz nelze odpovědět obecně. Dlužník je informován orgánem vydávajícím exekuční titul o výši pohledávky a ČSSZ Praha písemně informuje dlužníka o zahájení provádění srážek z důchodu a o výši prováděných srážek. Ze zákona nevyplývá povinnost ČSSZ průběžně sdělovat kolik již bylo uhrazeno a jaká částka zbývá k úhradě dluhu.

Proč jsem neobdržel rozhodnutí o úpravě důchodu ve vztahu k exekuci?

ČSSZ Praha nevydává rozhodnutí, ale informuje dlužníka písemně tzv. Oznámením o provádění srážek o tom, že z jeho důchodu jsou zahájeny srážky z důchodu na základě vydaného exekučního titulu a o výši srážek. Nejčastějším důvodem, proč klient oznámení neobdrží je jeho nedoručitelnost (např. při změně adresy, kterou klient ČSSZ včas neoznámil).

Jak dlouho budu mít exekuci na důchod?

Exekuční srážky se provádějí do úplné úhrady pohledávky včetně příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení, náklady exekuce, náklady předchozího řízení, atd.).

Proč mám exekuci na důchod, když nic nedlužím?

Exekuční srážky ČSSZ Praha provádí pouze na základě doručení exekučního titulu od orgánu, který má oprávnění je vydávat. Podle občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.) je ČSSZ povinna provést srážky z důchodu ihned poté, co jí bude doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Jaký je způsob výplaty důchodů?

Výplata důchodu je prováděna těmito základními způsoby:

  • v hotovosti prostřednictvím pošty,
  • bezhotovostně na účty u peněžních ústavů,
  • poštovními poukázkami,
  •  hromadným poukazem do zařízení sociální péče.

Kdo za mne může přebírat důchod, který si nemohou ze zdravotních důvodů přebrat sám?

Pošta provádí výplaty důchodů v souladu s Poštovními pravidly – Důchodová služba. Na základě příslušného ustanovení pravidel může pošta vyplatit důchod i jiné osobě než důchodci. Jinou osobou je: manžel – manželka, zákonný zástupce – zvláštní příjemce (o ustanovení zvláštního příjemce rozhoduje obecní úřad v souladu se zákona č. 582/1991 Sb.), ošetřující osoba.

Jak převedu výplatu důchodu na účet, případně na poštu?

Výplata důchodu poukazem na účet je v ČSSZ Praha realizována pouze v těch případech, kdy příjemce důchodu o tento způsob výplaty požádá prostřednictvím předepsaného tiskopisu. Tiskopisy žádostí je možné získat na OSSZ/PSSZ/MSSZ a z webových stránek ČSSZ viz zde:  http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/duchodove-pojisteni.htm

Zrušení výplaty důchodu poukazem na účet a zařízení výplaty v hotovosti prostřednictvím pošty se provádí na základě požadavku příjemce důchodu a to prostřednictvím tiskopisu případně na základě písemné žádosti.

Jaké změny se musí/nemusí hlásit?

Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit ČSSZ do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu (tato ohlašovací povinnost se vztahuje i na změnu adresy, je-li důchod poukazován na účet u banky).

Jak postupovat při změně bydliště?

Záleží na způsobu výplaty důchodu. Je-li výplata důchodu prováděna v hotovosti prostřednictvím pošty, o změnu trvalé adresy bydliště požádá příjemce důchodu kteroukoliv poštu a to prostřednictvím příslušného tiskopisu (je k dispozici na poště). Pošta následně změnu trvalé adresy ohlásí ČSSZ Praha. Je-li výplata důchodu prováděna bezhotovostně převodem na účet u peněžního ústavu, příjemce důchodu změnu trvalé adresy svého bydliště oznámí ČSSZ.

Proč trvá změna výplaty důchodu tak dlouho?

Záleží na tom, o jakou změnu se jedná. Jde-li o změnu způsobu výplaty důchodu, tzn. z České pošty na účet a obráceně, obecně platí, že zpracování změny závisí na datu doručení žádosti a stanoveném výplatním termínu důchodu. Od toho se odvíjí technologické možnosti zpracování výplat důchodů v ČSSZ a u externích partnerů. Většina změn je realizována nejpozději
od 2. výplatního měsíce následujícího po datu doručení.

Kdy mám nárok na odchod do důchodu?

Nárok na starobní důchod vzniká dosažením zákonem požadovaného důchodového věku a získáním potřebné doby pojištění. Důchodový věk je u mužů 60 let, u žen od 53 do 57 let podle počtu vychovaných dětí. Ten se týká pouze těch pojištěnců, kteří daného věku dosáhli  do 31. prosince 1995. Od té doby se věková hranice pro odchod do důchodu pravidelně zvyšuje - u mužů o dva kalendářní měsíce a u žen o čtyři kalendářní měsíce za každý započatý rok
po 31. prosinci 1995. A to tak, aby po 31. prosinci 2012 byl důchodový věk u mužů 63 let a u žen od 59 do 63 let opět podle počtu vychovaných dětí.

Podrobně je důchodový věk uveden v tabulce viz: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm.

Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod je nejméně 25 let. Pokud není splněna tato podmínka, postačí při dosažení věku 65 let nejméně 15 let pojištění. Doba pojištění však není jen doba, kdy člověk pracuje a hradí si pojištění. Ze zákona existují tzv. náhradní doby pojištění, které se buď v plném nebo částečném rozsahu hodnotí pro výši důchodu.

 

BARVY ŽIVOTA
Web pro seniory,
ale i později
narozené.
Díky,že jste sem
zavítali,
zase se vraťte !!!

 

 
Víte, proč v domově důchodců neexistuje šikana? Protože nikdo neví, za kolik to má.
Mladé dovede být každé tele, ale zestárnout, holenku, to je kumšt.
Co to jsou domovy důchodců?

To je pomsta dětí za jesle a mateřskou školku.
Každá chvíle je tím kratší, čím je šťastnější.
Povinností přítele je uhádnout starost druhého a vyjít mu vstříc dříve, než byl o to požádán.
Nikdy nediskutujte s blbcem. Stáhne vás na svoji úroveň a vyhraje zkušeností.
Každý si sám určuje svůj osud, ale i sám za to platí.
Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje.
Zkušenost si dává platit neobyčejně vysoké školné, ale naučí tolik jako nikdo jiný.

Děkuji za Vaši milou návštěvu a doufám, že se zase vrátíte ! ! !

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one